Květen 2010

sir Gordon z Yorku

30. května 2010 v 17:03 | Hood |  Profily postav
Gordon

Jméno: sir Gordon z Yorku
Datum narození: 29.7. 1166
Postavení: Šlechtic


Sir Gordon je vysoký, měří kolem 190cm. Je štíhlé postavy, přesto je to však silák. Má podlouhlé tmavě hnědé vlasy, které jsou vždy pečlivě učesané. Pod hustým tmavým obočím se nacházejí čistě modré oči, které dodávají jeho tváři ledový a vyrovnaný výraz. Má menší nos a normálně tvarované rty. Tvář má vždy pečlivě oholenou.

Gordon nosí převážně draze vypadající tuniky, které často zdobí různé vyšívání barevnými nitěmi. Kalhoty nosí převážně tmavé, většinou kožené. Přes tuniky nosívá tmavou koženou vestu a přes to vše většinou kratší nachový plášť, který se u krku zapíná kovanou sponou znázorňující letícího orla - zřejmě šlechticův osobní znak. Co se týče bot, ty jsou samozřejmě kožené, vysoké ke kolenům, a zdobené několika přezkami. Celkově jeho šatstvo působí velmi draze a na první pohled lze poznat, že se jedná o bohatého a urozeného člověka.

Je to arogantní a rozmazlený floutek, který si potrpí na osobní pohodlí. Nepochybně je to vůdčí typ, rád rozkazuje ostatním. Nezáleží mu na životech ostatních, ale hlavně na tom svém. Chová se ledově klidně, přátelí se pouze s lidmi na jeho úrovni. Psanci, žebráky a jinou sebrankou naprosto pohrdá. Umí skvěle bojovat s mečem, v tomto směru je to skutečný umělec.

Sir Gordon se narodil v Yorku, konkrétně na hradě, který dominuje městu. Narodil se urozeným rodičům, byl tedy vychováván v přepychu. Vždycky měl všeho dostatek. Už odmalička byl zasvěcován do spravování hrabství, otec ho bral na hony do lesů, učil ho bojovat. Mnohé hodiny strávil Gordon pročítáním různých svitků. Získal vzdělání. Chtěl jet bojovat do Svaté země, tak jako téměř všichni z jeho okolí, otec mu to ale rozmluvil. Slíbil mu, že ačkoliv je to syn druhorozený, dostane v budoucnu své vlastní panství.







Charles Aberofth

29. května 2010 v 11:14 | Hood |  Profily postav
Jméno: Charles Aberofth
Datum narození: 8.12. 1158
Postavení: Psanec


Charles je průměrně vysoký muž mohutnější postavy, zkrátka co mu schází na výšce, to doplňuje rozložitější postava. Má celkem krátké, zářivě zrzavé vlasy, které, když se od nich odrazí světlo, ať už sluneční nebo od ohně, vypadají, jako by hořely. Vážně, taková barva se tak často nevidí. Oči má tmavě hnědé, což je u zrzavých lidí poněkud neobvyklé. Tvář si nechává porůstat strništěm, které září stejně výraznou rezavostí, jako jeho vlasy. Kolem malého nosu má rozseto mnoho pih. Je pro něj typický přátelský úsměv. Pokud ho někdy uvidíte bez košile, určitě vašim očím neunikne poměrně velká jizva ve tvaru orla, kterou má Charles vypálenou v levé části hrudi. Šerif ho totiž ocejchoval znakem Orlích rytířů.

Jeho oblečení se přizpůsobilo životu v lese - zpravidla je pohodlné a takové, aby nepřekáželo rychlému pohybu lesním porostem. Charlese lze nejčastěji vidět v dobře šité tunice těžko popsatelné barvy, je to něco mezi zelenou a šedou. Přes onu tuniku má ještě přehozenou samostatnou kápi hnědé barvy, málokdy nosí plášť. Na levé ruce má téměř nepřetržitě připnutý kožený nátepník, vzhledově naprosto obyčejný a dosti opotřebovaný. Stále však plní svou funkci a to je hlavní. Kalhoty nosí z tenké kůže nebo plátěné, většinou hnědé, a ne příliš obtažené. Nosí boty vysoké zhruba do půli lýtek.

Přes záda často nosí přehozený tisový luk, u pasu se mu houpe toulec se šípy. Pokud zrovna nemá luk, pak u sebe určitě bude mít svůj věrný obouruční meč.

Charles je upovídaný a zábavný společník, jeho humor je dosti specifický a někdy občas trošku oplzlý. Rád se baví, nudu nenese příliš dobře. Je aktivní, přátelský a otevřený. Pokud má ale špatnou náladu, je lepší na něj nemluvit a nechat ho být, jinak se rozzuří a to často dopadá nemalými hádkami. Když se Charles naštve, nezná se. Proto je lepší udržovat ho v klidu, je-li to možné a daná situace to dovoluje. Je zvyklý poslouchat rozkazy, a tak příliš neprosazuje své názory, což je možná někdy spíše na škodu. Jelikož je dvojnásobným otcem, stal se z něj mnohem starostlivější a zároveň spolehlivější muž.

Jeho vzhled poukazuje na irské předky, avšak Charles vyrůstal v Nettlestone jako syn zdejšího kováře. Proto se taky naučil dobře zacházet s mečem, když nově ukované zbraně zkoušel. Když se ze Svaté země začali vracet vojáci a krajem začaly kolovat různé povídačky, podlehl těm řečím a rozhodl se odejít bojovat ve jménu křesťanství. Ve Svaté zemi se nikdy nedostal na příliš vysokou úroveň, nikdy mu to ale nevadilo. Věřil, že bojuje pro dobro církve. V bojích potkal skvělého anglického lukostřelce, Robina z Locksley, a stali se z nich dobří přátelé. Krom toho se tu zamiloval do mladé ženy, Dandelion, se kterou prožil poměrně krátký románek. Býval by s ní byl déle, ale válka to nedovolovala. Když se Robin rozhodl vrátit do Anglie, Charles se navrátil s ním. Dříve, než stačil poznat, jak strašný tyran je nový šerif, dříve, než si uvědomil, že Anglie hnije od základů, nechal se naverbovat k šerifovým vojákům. Myslel si, že bude mít dobrý plat a bude se mít dobře, opak byl ale pravdou. Dlouho čekal na příležitost, kdy bude moci od šerifa odejít. A ta přišla, a tak se sbalil a vydal se za Robinem, pomáhat mu v jeho zbojnické činnosti. Jeho domovem se tedy stal Sherwood. Po nějaké době života mezi zbojníky se v nottinghamském hrabství z ničeho nic objevil chlapec, který jako by mu z oka vypadl. Charles zjistil, že se jedná o jeho syna, Waltera, jehož matka se jmenovala Dandelion. To ho značně vyvedlo z míry a tak trochu se uzavřel do sebe, po čase se s tím vším ale vyrovnal. Avšak netrvalo dlouho a padl do dalších chmur, jelikož zjistil, že pod vlivem alkoholu strávil noc s Lestriel. A ta mu oznámila, že to ponese následky. Po devíti měsících se jim narodila dcerka Sofie, jíž si Charles okamžitě zamiloval a stal se z něj hrdý otec. Krom toho to konečně zpečetilo jeho vztah s Lestriel - dali se dohromady.

Roland, nemanželský syn obchodníka Viktora

28. května 2010 v 18:06 | Hood
Jméno: Roland, nemanželský syn obchodníka Viktora
Datum narození: Nikdo neví, kdy se narodil
Povolání: Obchodník
Postavení: Vesničan


Popis: Roland je muž velmi drobné postavy. Měří něco málo přes 160 cm. Člověku se málokdy podaří mu pohlédnout do tváře, jelikož stále nosí černý, znatelně obnošený plášť s kapucí, kterou nosí staženou hluboko do čela a kolem úst má obmotaný kus pytloviny, nad nímž vyčuhuje umaštěný plavý knír. Proč? to nikdo netuší, snad schovává odulé pysky či nehezkou jizvu z nějaké šarvátky.
Pod pláštěm nosí špinavou tuniku tmavě modré barvy a když je zima, má přes ni přehozenou vestu z kraví kůže. Obvykle tmavé kalhoty nosí taktéž velmi volné, na nohou má vysoké boty z měkké kůže pro tichý pohyb. Nikdy nesundává své kožené rukavice, ať je teplo nebo chlad.
Roland toho nikdy s nikým moc nenamluví, zdá se, že společnost moc nemá rád. Je to divné, ale mezi muži se vždycky cítí nesvůj, místo hostinců a vřelých náručí dívek vyhledává ticho a klid lesa. Na lidi působí jako podivín, přesto je to dobrý obchodník a jeho zboží je žádané. Obchoduje se zbraněmi až po různá léčiva.

Minulost: Kdysi dávno žil v jedné blízké vesnici muž jménem Viktor. Byl to velmi vážený obchodník, dodával zboží na míle daleko. Jednoho studeného prosincového večera se mu narodila dcera - Ravenna. Viktor byl velmi zklamaný, jelikož chtěl mužského potomka, který by po jeho smrti převzal řemeslo, ale toho štěstí se mu nedostávalo. Ačkoliv se Ravenna vždycky snažila otce nějak potěšit a těžké práci se nevyhýbala, smutek ve Viktorovi přetrvával, Nakonec, o devatenáct let později, Viktor zemřel na zimnici a o několik neděl později Ravenně puklo srdce žalem.
Když už se zdálo, že je vše ztracené objevil se Roland, podivný malý mužík, který tvrdil, že je syn Viktora. Nikdo z vesnice mu už jen pro jeho zvláštní vzhled nedůvěřoval, ale vše se změnilo, jakmile Roland vyhrnul rukáv a na levém předloktí ukázal vesničanům mateřské znaménko, které vlastnil i Viktor. Převzal otcovo místo a také - jako jeho otec - udržuje spojení se psanci, kterým dodává zásoby.

Rose Bringová

27. května 2010 v 17:10 | Hood
Rose

Jméno: Rose Bringová
Narodená: 28.9. 1165
Postavení: Vesničanka
Povolání: Hostinská



Rose je mladá žena s celkom peknou postavou. Je vysoká 170cm. Má dlhé vlnité tmavo hnedé až čierne  vlasy a oči peknej orieškovej farby. Má pekne krojené pery a primeraný nos. Jej pleť má trochu tmavšiu farbu. Najčastejšie nosí obyčajné červené šaty s dlhým rukávom a bielu zásteru. Hoci má oblečenie trochu obnosené aj tak je celkom pekné.

Rose je veľmi dobrá tanečnica a okrem práce v hostinci v Locksley taktiež často v hostinci tancuje. tancuje prevažne orientálne tance, pretože tie jej idú najlepšie. Keď je potrebné môže aj spievať, ale radšej tancuje. Jej snom, je tancovať na kráľovskom dvore. Rose je celkom milá a prívetivá, ale keď sa v hostinci strhne bitka vie si dobre poradiť s hocakými opitým chlapom. Je dobrá spoločníčka, s ktorou sa dá príjemne porozprávať. Pokiaľ sa chcete vyrozprávať je tu pre vás a vie udržať tajomstvo.

Rosina mama pochádza z Turecka, kde ako malá aj žila. Od mamy sa naučila tak dobre tancovať. Keď mala pätnásť mama jej zomrela a tak sa presťahovala k otcovi do Anglicka, ktorý vlastní hostinec v Locksley.Najskôr len pomáhala s bežnými domácimi prcami. Istú dobu pracovala ako slúžska v dome pána Robina. Potom začala pomáhať otcovi v hostinci. Pokiaľ je to možné, tak má raz do týždňa jedno svoje tanečné vystúpenie.



Casion

26. května 2010 v 19:00 | Hood
Casion

Jméno: Casion
Narodená: 21.9. 1173
Postavení: Psanec



Casion je mladé sedemnásť ročné dievča s neobvykle bledou pleťou. Má hlboké čierne oči a uhľovo čierne vlasy, ktoré sú dlhé po ramená a sú mierne zvlnené. Nie je veľmi vysoká meria len niečo okolo 165 cm. Má pekne tvarovaný nos a trochu výraznejšie lícne kosti. Na krku jej vždy visí strieborná retiazka s malým príveskom, ktorý má tvar šípu.
Hoci je dievča najčajstejšie nosí tmavohnedé nohavice, v ktorých sa cíti pohodlne. Taktiež nosí košelu s dlhými rukávmi, ktorá je tmavozelenej farby. Na opasku nohavís nosí zavesený krátky meč a jednu malú dýku má zastrčenú v kožených čižmách. Vždy má na sebe oblečený dlhý plášť, na ktorom sú sivo-zeleno-sivé škvrny, ktoré jej pomáhajú s maskovaním.

Casion je dosť tichá. Väčšinou len načúva a do rozhovoru s amoc nezapája. Za to si však všíma detaily a dobre si pamätá aj najmenšie maličkosti, ktoré sa spomenu. Vie celkom dobre narábať s mečom. Skúšala to aj s lukom, ale ešte jej to veľmi nejde. Čo je neobvyklé má aké - také vzdelanie. Jej najlepšou schopnosťou, ktorú zdokonaľovala dlhé roky je fakt, že sa dokáže prblížiť k človeku tak, aby o tom nevedel. Dokáže sa pohybovať v tieňoch, nenarobí pri to žiadny hluk. Niektorí o nej hovoria, že sa pohybuje ako duch alebo prízrak.

O svojej minulosti veľmi nehovorí a taktiež ani o svojej rodine.. Vie sa len, že vyrastala niekde na juhu Anglicka. Potom sa presťahovala do Locksley, kde videla veľa chudoby a biedy. Preto sa pridala k Robinovu Hoodovi.





Chuck, Koudelníkův syn

26. května 2010 v 17:55 | Hood |  Profily postav
Chuck

Jméno: Chuck, Koudelníkův syn
[čtěte: čak, koudelníkův syn]
Narození: rok, léta páně 1128, přesné datum si nepamatuje, důvod = nejspíš zapomněl
Postavení: Žebrák


Popis postavy: Tento drobný starší človíček zavalité postavy měří něco kolem 157 cm, takže opravdu málo. Má sádelnaté břicho a dvojitou bradku. Není nijak oslnivý ani na ten první pohled, má rozlítané bílé stařecké vlasy, které, když Chuck stojí v určitém úhlu od slunce, mu dělají jakoby svatozář kolem jeho hlavy s nepřehlédnutelným nosem. Jeho prasečí očka, neoholená tvář a zarostlé obočí z něj dělají opravdu velmi neupraveného člověka. Nejčastěji ho uvidíte v přehozu z pytloviny. Dýchá těžce, jakoby trpěl astmatem.

Povaha: Je to chudý žebrák (bez nároku na penzi xD), který si i přesto zanechává svůj optimismus a humorismus. Chuck není moc odvážný, ale když se musí, tak se musí. Prostě dokáže i zaimprovizovat. Rád dodává odvahu ostatním svými radami, pokud se s ním vůbec někdo chce bavit, protože je to, a už to tu bylo zmíněno, zjevem velmi odpudivý člověk. Když se na něj podíváte, nevíte, jestli mu máte věřit. Ale je to vcelku přátelský a velmi společenský založený člověk, který si často mluví sám pro sebe.

Minulost: Byl to mnich, ale kvůli své opilecké povaze přišel o toto cenné místo. Chvíli to s ním vypadalo špatně, ale pak přestal pít. Kdo ví, jestli to bylo kvůli tomu, že se chtěl očistit od svého pijáctví, nebo mu došli peníze.

Poznámka: Má svého oddaného osla.

Potřebujeme logo

26. května 2010 v 16:55 | Hood
... aneb máte první možnost získat nějaké ty osobní pointy.

Členové

24. května 2010 v 14:54 | Hood
Šlechtici:
Lady Marian z Knighton Hallu
Lady Elizabeth Rose Noir
Mikel Blenderus
Lisa Catline
Lady Venëa J. Autumn


Vojáci


Obyčejní lidé
Annette de Channé
Angela
Rose Anne Morrens


Chudina


Psanci:
Alexis Lesílines
Jack
Angelica Zindzhi de Nayota



Červeně označení jsou dlouhodobě neaktivní a na konci měsíce budou smazáni, nepodají-li nějakou omluvu/výmluvu.
Tučně jsou označeny hlavní postavy, neboli hráči.


Vypravěčování mají povoleno tito lidé: Robin Hood, Much, Roland, Casion, Chuck a lady Evanlyn
Kontakty: Pokud nás potřebujete kontaktovat, pište na email TheMiddleAges@seznam.cz

Much, syn Millerův

24. května 2010 v 14:50 | Hood |  Profily postav
Much

Jméno: Much, syn Millerův
Narozen: 12.4.1167
Postavení: Psanec


Much měří sotva 180 cm, je však podsaditější postavy. Má delší zrzavé vlasy, dva prameny u uší má podivně spletené a ozdobené korálky. Muchovu obličeji dominují velké modré oči, které jsou většinou vyděšeně vykulené. Má úzké rty a normální nos. Na tvářích má zrzavé strniště.
Nejčastěji nosí lněnou košili s dlouhým rukávem a přes ní vestu s netradičními vzory. To doplňuje tmavými kalhotami a koženými botami. Občas nosí plátěnou čapku.
Na levé ruce má náramek z barevných korálků a na krku se mu vždy pohupuje zbojnická známka, která značí, že patří k mužům Robina Hooda.

Much není příliš odvážný. Má většinou silácké řeči, ale když přijde na věc, raději vezme nohy na ramena. Je upovídaný a často si na něco stěžuje, nebo popichuje ostatní. Je dobromyslný a drží se svého pána, Robina.

Vyrůstal v Locksley, kde se jeho cesta napříč životem protla s tou Robinovo. Spolu s ním odešel bojovat do Svaté země a spolu s ním se i vrátil. Když se Robin stal psancem, stal se psancem i Much, neboť se odmítl od Robina odloučit. Naučil se skvěle bojovat s mečem a štítem.






Robin Hood

24. května 2010 v 14:41 | Hood |  Profily postav

Jméno: Robin z Locksley, zvaný Hood
Narozen: 14.10. 1165
Postavení: Psanec, dříve lord z Locksley a hrabě z Huntingdonu


Robin je průměrně vysoký mladík štíhlé postavy mající podlouhlé hnědé vlasy. Ty jsou většinou učesané větrem, neboli rozcuchané a neposedně rozlétané. Na svět se kouká jasně zelenýma očima, pod kterýma sedí malý a mírně křivý nos (zřejmě byl někdy zlomený), který nemá daleko k nadzvednutému "pršáčku".
Rty má nevýrazné, většinou roztáhlé do úsměvu, kterých je široká škála - od těch přátelských až po drzé a šibalské. Jeho úsměvy většinou odhalují rovné bílé zuby, pro něž jsou charakteristické trošku delší špičáky a nevelká mezera mezi dvěma horními předními zuby. I různé úšklebky jsou na jeho tváři jako doma. Robin si nechává na tváři strniště.

Nejčastěji ho lze vidět v zelené tunice s kapucí či prosté lněné košili a hnědých kalhotách, které má zahrnuté do vysokých a pevných kožených bot. Nosí široký opasek, u kterého se mu pohupuje pouzdro s dlouhou dýkou, která je ale vzhledem úplně obyčejná, a pochva se zdobeným jedenapůlručním mečem. Robin má na zádech často plochý toulec, ve kterém jsou vedle sebe naskládány šípy s charakteristicky pruhovanými letkami. V ruce zbojník obvykle třímá saracénský luk, který má speciálně prohnutá ramena. Kolem krku často nosí uvázaný nějaký ten pruh látky, který plní funkci šátku. Krom toho se mu na krku pohupuje jakýsi barevný přívěsek na tenkém proužku kůže, taktéž zřejmě saracénské výroby. Vedle něj zaujímá čestné místo dřevěná zbojnická známka.

Robin je muž s pevnou vůlí, který si pevně stojí za svými názory a nedá se jen tak zlomit. Zalekne se máločeho - odvaha mu nechybí a též se nebojí riskovat. Stojí pevně na svých nohách a má svou hlavu - nenechá se ovlivňovat ostatními. Je velkorysý a má cit pro spravedlnost. Dělá vše pro to, aby pomohl trpícím Angličanům a překazil šerifovi dozasení prince Jana na trůn. Robin je přátelský a otevřený, občas má ale potřebu být nějakou dobu sám, to zejména pokud si potřebuje srovnat myšlenky. Čest je pro Robina životní priorita, lži jsou špína. Nejhorším hříchem je podle něj zrada. Jednou zrádce, vždycky zrádce. Zrádcům dokáže Robin jen těžce odpustit. Vždycky ale dává druhou šanci. Rozhodně mu nechybí sebevědomí. Občas se chová arogantně či velmi drze.

Co se jeho chování týče, nezapře se to, že býval šlechticem. Je vzdělaný, umí číst i psát. Dříve přemýšlí a pak až jedná. Jeho jednání je klidné a rozvážné. Pokud ho někdy uvidíte jet na koni, rozhodně si ho nespletete s pytlem brambor. Na držení jeho těla v sedle je něco… ušlechtilého. Jeho zbojnická stránka, to je především skvělé ovládání boje s mečem, ale i boje beze zbraní. V lukostřelbě se mu široko daleko nikdo nevyrovná.

Robin měl poklidné dětství, vyrůstal v Locksley se svým otcem, matka umřela, když mu byly 6 let. Měla ošklivý zápal plic, s kterým si místní kořenářky nedokázaly poradit. Tenkrát mu otec říkal, že se proměnila v hvězdu a shlíží na ně z nebes. Otec Robina naučil základy boje s mečem, ale ukázal mu hlavně jak zacházet s lukem. Ukázalo se, že má Robin na lukostřelbu obrovský talent. Robin pak zdokonaloval své bojové a střelecké schopnosti sám. Když jeho otec zemřel, ujal se, jakožto hrabě z Huntingdonu, spravování panství Locksley. Popletly mu ale hlavu historky, jež začaly kolovat krajem z úst rytířů, kteří se vrátili ze Svaté země. Když mu bylo 20 let, rozhodl se odejít bojovat do Svaté země za svého krále. Odešel tedy se svým dobrým přítelem Muchem z Anglie. Ve Svaté zemi bojoval po boku samotného krále Richarda, byl v jeho osobní gardě. V jednom z mnohých bojů byl však Robin ošklivě zraněn, vypadalo to, že nepřežije. Když se ale začal zotavovat, král ho urychleně poslal zpět do Anglie - nechtěl přijít o takového bojovníka. Když se mladý šlechtic vrátil domů společně s Muchem, zjistil, že Anglie není taková, jaká byla, když ji opouštěl. Nyní se jeho milovaná země od základů drolí a rozpadá. Rozhodl se tedy, že své rodné zemi pomůže, a tak začal vystupovat proti šerifovi. V důsledku toho přišel o Locksley a stal se psancem. Ukryl se v Sherwoodu a lidé mu začali říkat Robin Hood. Přidalo se k němu několik dalších psanců, a tak vznikla slavná družina zbojníků Robina Hooda. Robin začal s pomocí svých přátel okrádat bohaté a získané peníze dává chudým. Stal se legendou, kterou zná téměř každý celém Nottinghamském hrabství i mimo něj.

Herní historie:
Zpočátku byl Robin jen drzý floutek, ovšem postupem času se vypracoval na pověstného zbojníka, na jehož hlavu byla vypsána odměna rovných 1000 liber. Jeho podobizna visí všude, kde to jde. Jeho družina se stále rozrůstá a Robin v ní má pevné postavení vůdce. Koncem roku 1191 vyhrál zlatý šíp na lukostřeleckém klání během Nottinghamských radovánek, šíp pak roztavil a věnoval chudým. Ovšem občas něco nevyjde - začátkem roku 1192 byl zatčen sirem Houndogem při pokusu o záchranu vesničana odsouzeného k smrti. Byl mučen, avšak nakonec šťastně zachráněn svou družinou. Následně se v Nottinghamshiru objevil někdo, kdo se vydával za Robina Hooda a Robinovi kazil reputaci tím, že okrádal chudé. Robin ho však před očima vesničanů (jejichž důvěra v Robina byla značně podkopána) dopadl a vyhnal z hrabství. Jak plynul čas, byl Robinovi sir Houndog stále více trnem v oku. Proto začal rozšiřovat svou družinu a cvičil zbojníky v boji. Byl totiž založen řád Nottinghamských rytířů, který se pro všechny stal značnou hrozbou, stejně tak jako řád Orlích rytířů, stoupenců šerifa. Při jedné potyčce se sirem Houndogem ztratil svou šavli, věrnou zbraň přivezenou ze Svaté země, a tak byl donucen obnovit si znalosti boje s jedenapůlručním mečem. Když se Houndog vrátil ze své krátké výpravy do Svaté země, přeskočilo mu a zmasakroval půlku Locksley jen aby se dozvěděl, kde mají tábor zbojníci. To se mu také povedlo, a tak na tábor zaútočil. Robinova družina však vojáky rozprášila. A Robin Houndogovi proklál mečem hruď, zbavil hrabství tyrana.

Soupiska zranění: (xD)
Zlomené zápěstí (2x)
Zlomený nos
Přetnutá lýtka
Téměř pneumotorax
Vykloubené rameno
Výron v kotníku (2x)
Pohmožděná levice
Otřes mozku

Kulturní vsuvka, jež naprosto vypovídá o Robinově povaze xD

Úvodní slovo

24. května 2010 v 14:26 | Hood


Právě jsi nějak narazil na adresu www.the-middle-ages.blog.cz a vybafla na tebe TMA. A ty se zřejmě ptáš, kam ses to vůbec dostal. Vítej ve hře, která funguje na principu RPG hraní.

Vraťme se spolu do středověku, kdy Anglii vládl Richard Lví srdce, kdy se ve Svaté zemi bojovalo ve jménu křesťanství a pod znakem červeného kříže. Vraťme se do doby, kdy Anglie měla ty nejlepší lukostřelce. Do doby, kdy chudým vrátil naději Robin Hood a jeho život pokračoval v podobě legendy. Pojďme spolu mezi kejklíře, zemědělce a vojáky. Pojďme do doby rytířství a statečných srdcí. Nechme uzdu fantazii volnou.

Píše se rok 1195. Král Richard Lví Srdce právě vede válku proti francouzskému králi Filipu II. a zemi vládne jeho neschopný bratr, princ Jan. Ten vybírá vysoké daně, snaží se na svou stranu dostat šlechtu a potlačovat vznikající nepokoje. Lidé jsou nespokojení - nemají dostatek jídla, trpí chudobou a jejich práva nikdo nebere v potaz. Robin Hood, legendární zbojník, který bohatým bral a chudým dával, v nottinghamském hrabství dokázal úžasnou věc; dal lidem naději a donutil je bojovat za svá práva a svobodu, za lepší zítřky. Zpráva o jeho troufalých činech se brzy roznesla po celé zemi a v ostatních hrabstvích začaly vznikat nepokoje, které se princ Jan snaží ze všech sil potlačit a krutě trestá vůdce povstání. Robin Hood v Nottinghamu položil život za naději svého lidu, zabil tyranského šerifa, jenž byl princovým rádcem a pravou rukou, sám však podlehl jedu, byl totiž zraněn otráveným ostřím. Nyní je však oslavován jako národní hrdina a k místu jeho posledního odpočinku denně proudí poutníci, aby mu vzdali hold a poděkovali. Robinovo místo správce vesnice Locksley nyní zaujal jeho bratr, Archer. Legendární vůdce zbojníků je mrtvý, uvolněné místo po šerifovi na nottinghamském hradě zaujal celkem rozumný člověk, nestraník, který nesympatizuje ani s vesničany, ani s princem. V našem hrabství nastal klid, po kterém mnozí několik let toužili. Z beder zbojníků byly sňaty jejich hříchy, Robinova slavná družina má nyní možnost žít život obyčejných lidí, nepronásledovaných zákonem. Jak se s tím ale vyrovnají a jsou ještě vůbec schopní žít mimo les? A nedonutí je princ Jan znovu se vrátit do lesů a bojovat za práva obyčejného lidu Anglie?

Zapoj se do středověkého života. Čím budeš? Staneš se chudým vesničanem, tím, kdo chudobu způsobuje a nebo tím, kdo se chudým snaží vrátit naději a pomáhá jim? To záleží jen na tobě. Můžeš změnit dějiny. Tak neváhej a přidej se k nám!


Jak poslat profil postavy a co by měl obsahovat?

24. května 2010 v 13:36 | Hood |  Profily postav
Jedná se o detailnější profil postavy, který by nás měl seznámit s vaší postavou.


Co by měl profil obsahovat?

1. Celé jméno vaší postavy
2. Datum narození vaší postavy
3. Co je vaše postava zač - to co jste uvedli do registrace - psanec, šlechtic, atp.
4. Popis postavy - Co nosí na sobě, jakou má barvu vlasů, očí, atd. Znáte to.
5. Povaha - Jak se nejčastěji chová, co je pro ní charakteristické, jaké má vlastnosti.
6. Minulost - Není to povinná položka, ale pokud chcete, napsat jí můžete.
7. Obrázek - též není povinný


Profily posílejte na mail TheMiddleAges@seznam.cz

Pravidla RPG

24. května 2010 v 13:24 | Hood
Rpg, neboli role playing game je tzv. hra na hrdiny. A co to znamená?

Určitě už jste si někdy hráli s figurkami vojáčků, nebo jste se dokonce sami převtělili do těla nějakého hrdiny, když jste si hráli s přáteli. V tu chvíli jste drželi v rukách osud jiných postav. A právě o tom je rpg. Vymyslíte si postavu a za tu pak hrajete, ovládáte její osud, chování, její mluvu, utváříte jí život.
Jak rpg hrát?

RPG se hraje v chatech, v našem případě v návštěvních knihách. To, co naše postava dělá, píšeme mezi hvězdičky. To, co říká, píšeme mimo ně. Snažíme se psát ve třetí osobě budoucího času.

*vejde do hostince a rozhlédne se kolem* Pěkný večer ve spolek. *pozdraví* => Správně!
Vejdu do hostince. Dobrý den. Pozdravím. => Špatně!

Vidíte v tom ten rozdíl? Hvězdičky prostě určují, co postava dělá. Kdyby tam nebyly, bude ze hry akorát pěkný maglajz.

A pozor!!! V RPG nepoužíváme smajlíky! To v žádném případě!
Vypravěč

Vypravěč určuje dění ve hře. Určuje, jaké je počasí, seznamuje nás s okolím či s probíhající akcí. Dělá hru zajímavější. Určuje osudy našich postav, háže jim klacky pod nohy, nebo k nim naopak sesílá štěstěnu. Na vypravěče nereagujeme, prostě ho jen přijímáme. Vypravěč má pravdu vždycky, nelze proti němu protestovat.

Vypravěč: Při běhu Much omylem šlápne na Robinovu nohu a nepochybně to hodně zabolí.
Much: Vypravěči, ale já jsem na nohu nikomu nešlápnul! => Ne, to je špatně.

Vypravěč: Při běhu Much omylem šlápne na Robinovu nohu a nepochybně to hodně zabolí.
Much: *běží dál, zřejmě nemá tušení o tom, co udělal*
Robin: Au! *vyjekne bolestí a zlostně se na Muche podívá* => Takhle je to správně.

Ovládat vypravěče smí jen osoby, které to mají povolené! V seznamu postav jsou tito hráči označeni písmenem V.
NonRPG

Pokud chceme něco sdělit mimo hru, nebo opravit nějakou chybu, kterou jsme napsali, píšeme to za dvě lomítka //
NonRPG tlachy ale prosím omezujte. Od pokecání s přáteli máte NonRPG pokec či své icq.
Vedlejší postavy

Vedlejší postavy ovládají vypravěčové. VP jsou tu proto, aby zpestřily hru, udělaly jí zajímavější. Jsou to osoby odjakživa žijící v Nottinghamském hrabství, tudíž je mohou vaše postavy osobněji znát.
Upozornění

Upozornění je tu od toho, aby opravovalo chyby hráčů. Pokud nějakou uděláte, upozorní vás na to, jak se jí příště vyvarovat, atp. Krom toho vás drží na uzdě - když někdo hraje něco, co není uskutečnitelné, či ve hře přehání, Upozornění ho zarazí.
Příchod, odchod

Pokud chcete hrát rpg, musí vaše postava nejdříve přijít na ono místo, kde chcete hrát (=návštěvní kniha). A když odcházíte od počítače, nebo pokud se rozhodnete hrát v jiné knize, musíte do té předešlé zase napsat, že vaše postava odchází. Uvědomte si, že asi těžko bude kempovat 3 dny v kuse na jednom místě v jedné a té samé pozici. Něco jiného je, pokud vám vypadne internet. To vás samozřejmě omlouvá :-)


Zásady dobrého rpg
Pokud chápete základy rpg, pak možná máte zájem stát se skutečně dobrým hráčem. Ačkoliv se to nezdá, rpg není jen žrout vašeho času, ale prostředek, který rozšiřuje vaši slovní zásobu, zlepšuje vyjadřování a učí vás psát. Tak proč tyhle schopnosti nevylepšit, hm? A čím lepším hráčem jste, tím více rpg bude bavit vás i ostatní.
  • Rozepisujte se. Rpg není o tom, že napíšete jednoduchou větu a budete čekat co vám odpoví spoluhráč. Čím delší příspěvek napíšete, tím poutavější hra bude. Popisujte vaši postavu - co má ten den na sobě, jakou má náladu, jak se tváří, a tak podobně. Tím budete postupně rozvíjet její charakter.
  • Zapojte fantazii. Nemusíte se řídit jen tím, co vám určuje vypravěč či prostředí, ve kterém se vaše postava právě nachází. Trochu fantazírujte. Hra je pak mnohem živější a tisíckrát zábavnější. Uvedu příklad - bojujete. Váš soupeř je silnější. Nechte se ozdbrojit. Nechte vaši postavu spadnout. Nechte ji najít jinou zbraň - vymyslete si cokoliv, co má po ruce - klacek, svícen, vidle, cokoliv. Váš soupeř pak také bude muset uvažovat jak se s novou situací vypořádat.
  • Utvářejte okolí, vedlejší děje. Pište, že okolo vás chodí davy lidí, pokud vypravěč nepopisuje okolí, vymyslete si ho sami. Jste v hradní místnosti - vymyslete si okolní tapiserie, svícny, nábytek, cokoliv.
  • Zaveďte postavu do nevšedních chvil. Nechte na ní spadnout šišku, nechte jí propadnout se po pas do bláta, spadnout do jezera, z koně. Nechte jí zazmatkovat. Přemýšlejte při hře. Tak zpestříte hru i ostatním, nejen sobě.
  • Omezujte pravopisné chyby. Nevypadá hezky, když napíšete komoleniny typu "vydím, bil jsem, šípi" a tak podobně. Mnohým to docela drásá nervy. Samozřejmě, občas to ujede každému, ale snažte se to omezit.
  • Omezujte nonrpg řeči a nepište smajlíky.

Nottingham

24. května 2010 v 13:06 | Hood
Projdeš městskou branou a ocitneš se na hlavní ulici, široké a dlážděné, po které jezdí vozy do Nottinghamu a zase zpět, a tam a zpátky proudí i davy lidí. Je tu opravdu živo, až tě to udivuje. Samozřejmě tu nechybí ani vojáci - ti tě podezíravě pozorují, ale nehnou ani brvou. Pomalu pokračuješ hlavní ulicí dál. Cestu lemují stánky - s jídlem, šperky, látkami i živými zvířaty či cizokrajnými věcmi. Občas si něco prohlédneš, když tě obchodník přiláká svými řečmi, ale nakonec projdeš ulicí až na její konec - dál nemůžeš, nejsi-li obchodník co zásobuje hrad. Hrad od města dělí vysoké hradby. U brány na nádvoří stojí strážní, skrz které neprojdeš, nejsi-li vynálezavý. Skrz bránu však vidíš, že hrad není zrovna veselé poutníky lákající místo. Soudíš tak možná podle toho, že vidíš na nádvoří šibenice, zřejmě často používané. Raději se otočíš a zase odejdeš.


- v knize hrad smí hrát pouze šerif a ti, kteří k němu spadají. Maximálně se tam čas od času mohou dostat Robinovi zbojníci, nebo smrtelníci jakožto vězni.
Hrad je chladné, pochmurné místo plné tajných chodeb a zrádných místností.





Aktuální vězni: Nikdo
Vězení je odporné tmavé místo plné krys a jiné havěti. Krom toho se v něm nachází široká škála mučících nástrojů. Sklepením se rozléhají nářky uvězněných nebožáků.



- i tohle je místo patřící šerifovi a jeho posluhovačům. Jsi-li obchodník, pak i ty sem máš volný přístup. Obyčejní poddaní tu ale nemají co dělat, není-li zrovna nějaká poprava.
Nádvoří je často prázdné, jsou tu akorát vojáci nebo nějací obchodníci. Doléhají sem pouze zvuky z podhradí, jinak je tu věčně ticho.





- konečně místo přístupné všem
Podhradí je často plné lidí, projíždějících obchodníků a stánků s rozmanitými věcmi.



Domky:

lady Venëa J. Autumn (+Thomas Morris, Briallen Nynniaw) x Carolinne d'Nott x Marwinovo zlatnictví

Locksley

24. května 2010 v 13:00 | Hood
Právě jsi se ocitl na kraji vesnice Locksley, která patří v nottinghamském hrabství k těm větším. Domky jsou dřevěné, malé, ale většina jich vypadá útulně. Vydáš se prašnými uličkami, ani nevíš, kam jdeš. Z oken tě pozorují vesničané. Zahneš za roh a potkáš vojáka. Ten se na tebe podezíravě podívá, ale nechá tě projít. Víš proč - tohle je místo, kde se zrodila legenda o Robinu Hoodovi. Proto vojáci kontrolují každého, obzvlášť cizince. Ulice tě dovedou až na celkem rozlehlou náves, v jejímž středu se nachází nizoučký zatravněný kopeček. Vedle něj stojí zastřešená studna. U okolních domů se povalují různé předměty - od polámaných kol vozů, přes otepi slámy... Tvé oči upoutá vývěsní štít zdejšího hostince - vybledlými barvami je na něm namalovaná jakási pečínka a korbel piva. Nápis hlásá "U hladového vlka", ty ho ovšem přelouskáš pouze umíš-li číst. Kousek za vesnicí vidíš nevelké jezírko, jehož hladina se krásně třpytí. A na kopečku za vesnicí stojí prostý dřevěný kostelík. Když se otočíš, uvidíš zelený pás Sherwoodského lesa, od kterého jsi přišel. Teprve teď si všimneš, že od lesa do vesnice vede prašná stezka, kterou obklopuje svěže zelená louka. Teď je jen na tobě, kam se vydáš, poutníče.




Náves je často plná vesničanů či hrajících si dětí. Po setmění tu ale není moc bezpečno - z hostince vycházejí někdy až příliš podivná individua.





V hostinci to žije vždycky, ať je jakékoliv počasí. Pravda ale je, že je-li deštivo či chladno, těžko v hostinci najdete místo k sezení. Zpívá se tu, jí a zvesela pije, občas to tu ale končí rvačkami, tak pozor.





Jezírko slouží především jako zdroj vody pro praní a mytí, proto tu voda není příliš čistá. Vodní plochu obklopují rákosy. Ačkoliv je jezírko malé, je celkem hluboké, tak pozor, ať neplavcům nesjede noha ze břehu.





Louka je rozlehlá zelená plocha, která odděluje vesnici od Sherwoodského lesa. Vesničané jí využívají především jako pastvu pro dobytek.





Kostel je malá dřevěná stavba tyčící se na kopci za Locksley. Je to tiché místo plné míru. Chodí se sem s Bohem střetávat především vesničané, ale občas sem zajede i nějaký ten šlechtic z Nottinghamu.






Z Locksley se pohodlně dostaneš do Sherwoodu především po prašné cestě, která se kroutí loukou. U ní stojí mohutný dub a na něm vývěska s obličeji hledaných osob.



Domky:



Pravidla

24. května 2010 v 11:59 | Hood


  • Obecná pravidla
1. Každý smí hrát maximálně za 2 postavy. Pokud máš sourozence, který se chce také registrovat a používá stejný počítač a máte tedy stejnou IP, dejte nám to vědět.
2. Aby tvá postava nebyla smazána, musíš se s ní alespoň jednou za měsíc ukázat v rpg.
3. Tvá postava může být něčím vyjímečná, nějak se vymykat z řad, ale uvědom si, že není středem vesmíru. Někdy je lepší být obyčejným sedlákem, nežli široko daleko známým bojovníkem.
4. Uvědom si, že se nacházíš ve středověku, konkrétně ve 12. století. Neexistuje tedy žádná technika a je vyloučeno, že by sis v hostinci mohl objednat kolu a hranolky.
5. Čas v našem rpg ubíhá stejně rychle, jako v reálu, odpovídají i roční období.
6. Pokud chceš uspořádat nějakou soukromou akci, napiš na náš email a domluvíme se. Tím soukromou myslím například svatbu, zasedání šlechty, atd.
7. Pokud budeš často a dobře hrát rpg, na konci rpg roku možná dostaneš nějakou odměnu ;-)
8. Rpg zpravodaj je plátek, který hlásá nejrůznější drby, co se udály ve hře, a tak podobně. Vše, co je ve zpravodaji psáno se dostalo k uším tvých postav, to znamená že o tom ví a mohou tyto informace používat ve hře.

  • Ohledně středověku
1. Neexistuje technika. Místo aut máme koně nebo vlastní nohy, místo hranolek obilniny, místo kuřecího řízku pečínku. Žádná moderna, tohle je 12. století!
2. Vzdělání si ve středověku mohli většinou dovolit jen lidé z vyšší společnosti, například šlechtici. Byl by zázrak, kdyby ses setkal/a s učeným sedlákem.
3. Většina lidí ve středověké Anglii byli věřící, křesťané. Proto různé jevy a zvláštnosti přisuzovali buďto Bohu, nebo Ďáblu.
4. Dávej si pozor na jazyk. Středověk nebyl žádná procházka růžovou zahradou a i třeba sebemenší drzost bývala krutě potrestána.
5. Dávej si pozor, abys nelezl šlechtě a vůbec komukoliv do zelí, mohlo by se ti to ošklivě vymknout z rukou. Například takové pytlačení je krutě trestáno, o zlodějství jako takovém nemluvě.
6. Ve středověku byla čest důležitější než život. Kdo přišel o svou hrdost a čest, jako by byl mrtvý.
7. Ber na vědomí, že středověcí lidé nenosili minisukně, kalhoty Nike a mikiny Adidas. Mezi časté součásti oblečení patřily lněné košile a tuniky, kožené kalhoty a boty, dlouhé šaty a pláště, většinou s kápí.
8. Většina lidí uměla používat nějakou zbraň. Ať už obyčejné vidle, meč nebo luk a šípy.
9. Král Richard Lví srdce, který v době našeho rpg vládne, bojuje ve Svaté zemi a potřebuje peníze na financování armády. Lidé tedy museli platit vysoké daně. Proto mnoho obyčejných poddaných chodilo ruku v ruce s bídou a hladem.
10. V Nottinghamu vládne šerif, který se snaží dostat na trůn zlomyslného prince Jana a vystupuje proti lidu, jak jen to jde. Je krutý a zlý, lidé se ho obávají. Nesmíš ho ale zabít, neboť by pak princ Jan přitáhl s vojskem a nechal by celé nottinghamské hrabství srovnat se zemí!
11. Onemocnění byla ve středověku většinou vážná, neboť lidé neznali léky. Chodili za kořenářkami, kterých ale nebylo příliš mnoho.
12. Pokud se někdo paktoval s psanci a jinou sebrankou, odměnou mu byla šibenice.
13. Občas byla nějaká ta kořenářka, která se vrchnosti zdála podezřelá, prohlášena za čarodějnici. Proto si dávejte pozor na to, co děláte.

  • Ohledně postav
Můžeš být obyčejným vesničanem, žebrákem, šerifovým poskokem, vojákem... Kýmkoliv si jen vzpomeneš. Máš možnost mnoha povolání - kat, žalářník, sedlák, hostinský... Stačí si vybrat.
Máme tu však limity, které chceme dodržovat. V nottinghamském hrabství smí být maximálně 8 šlechticů, 8 psanců a neomezeně vojáků, žebráků a vesničanů. Dávej si tedy pozor, aby ses nezaregistroval/a jako šlechtic, když už například je plno. Pak by tvá registrace byla zamítnuta.

  • Smrt postavy
Ačkoliv je tohle jen hra, i v rpg se může stát, že postava umře. Může podlehnout nepříteli v boji, připlést se na špatné místo ve špatnou dobu, nebo třeba podlehnout nějaké nemoci. V takovém případě se postava maže z našich řad a vy si můžete založit novou.
Pokud vaše postava umře, radši nám to dejte nějak vědět, nestíháme číst všechny hry ve všech knihách. A pokud se jí rozhodnete zabít úmyslně a máte k tomu nějaký vážnější důvod, i to nám napište a po mailu to nějak prodiskutujeme ;)
Autorská práva - je zakázáno cokoliv z tohoto blogu kopírovat bez svolení adminů.