Srpen 2010


Šerif z Nottinghamu

31. srpna 2010 v 8:28 | Hood
Jméno: Šerif z Nottinghamu
Skutečným jménem Norman Wyzer Wallace (pro přátele Norman, ale jelikož žádné nemá, všichni ho oslovují prostě pane)
Datum narození: 7.listopadu 1135 (ačkoliv je také možné, že vzhledem ke své ješitnosti se dělá o pár let mladším, nicméně, stačí se podívat do jeho tváře, to nás hned vyvede z omylu) okolí Nottinghamu
Postavení: Šerif


Popis: Šerif je muž velmi nízké postavy, avšak nemyslete si, že nízký znamená i drobný. Jeho výška se pohybuje něco kolem 160 centimetrů, svou malost si kompenzuje vysokými jezdeckými botami z telecí kůže, které jsou vždy opatřeny nízkým podpatkem a jsou zdobeny vypalovací technikou, což znamená, že obuvník vytvoří požadovaný motiv a poté ho nechá vypálit přímo do kůže. Barva bot většinou bývá hnědá, ačkoli byl viděn i v černých. Šerif si dává záležet, aby i podle pouhé obuvi šlo poznat, jak velmi je zazobaný, možná kvůli rozmaru, možná to bere jako výsměch chudým vesničanům, kteří trpí hladem a sužují je kvůli tomu těžké choroby. Šerif určitě hlady netrpí.Váží něco přes kolem 200 liber,
je k podivu, že se se svým báchorem ještě dokáže pohybovat, naneštěstí pro ostatní, stále dokáže. A jak svižně, když se mu chce.
Kdysi dávno snad mohl být šerif i fešák s urostlými rameny a bujnou hřívou. Nyní jeho téměř lysou hlavu sem tam pokrývají umaštěné chomáčky hnědých vlasů, mezi kterými prokvétají první šediny.
Jeho plnovous je na tom přeciž jen lépe. Dosud si zachoval svoji pevnost a hustotu bez jakýchkoliv stop šedivění.
Šerifovi na kráse nepřidávají ani jeho stále přimhouřené prasečí očka, které jsou u koutků zdobeny vějířem hlubokých vrásek a kdyby se někdy někdo odvážil nebo měl žaludek se šerifovi podívat na delší dobu do očí, zjistil by, že jejich barva je něco mezi zelenou a hnědou, zhruba něco jako tlející listí. Zaručenou dominantou tváře je jeho obrovský nos, který byl někdy v minulosti přeražen a pod ním jsou už méně výrazné úzké popraskané rty a již zmíněný plnovous. Třešničkou na dortu je dvojitý podbradek, jenž se při každém šerifově pohybu třese jako sulc.
A oděv? Šerif si dopřává výhradně drahé kousky, proslýchá se, že látku a jiné potřebné textílie si nechává dovážet až z dálného orientu a šaty si šije u stejného krejčího, který odíval krále Richarda. Venku ho zastihnete téměř vždy v kroužkové zbroji, jakoby snad chtěl tím dokázat, bůhvíjaký je rytíř. Jeho specifické barvy jsou teplé tóny, od skořicové po temnou zeleň až do černé barvy.
Rád také chodí ověšen zlatem jak Babylonská nevěsta. Jeho poddaní si šuškají, že s doplňky je horší než kdejaká mylady. Přes různé zlaté prsteny ozdobeny polodrahokamy až po těžké náhrdleníky ze zlata. Dokonce i sponu na jeho koženém opasku, který mu přidržuje kalhoty (ne že by to potřeboval, kalhoty na něm praskají ve všech) má ze zlata.
Po okolí se nikdy nepohybuje po svých, ale všude ho doprovází jeho věrný a velmi znavený kůň, jehož prostě nazývá "ty stará herko", což zřejmě nebude jeho skutečné jméno, ale šerif ho tímto nelichotivým pokřikem častuje častěji než skutečným jménem, které nám není známo.
Jeho prodlouženými pažemi se stal obouruční meč. Jílec onoho šerifova meče je taktéž nákladně zdobený, laicky řečeno prostě přeplácaný. Šerif jej nosí při sobě za jakýchkoliv okolností...
Ne že by ho tak často používal, když přijde na věc, raději nechá za sebe jednat druhé.

Povaha: Jak už je jistě Nottinghemskému panství známo, šerif je pomatený despota se sklony k sadismu, jemuž tohle soukromé samoděržaví, které má nad Nottinghamem přestává stačit. Rozhodně to není žádný troškař, dalo by se o něm říci, že je až nezdravě ambiciózní...Jak si občas říkává před spaním: "dnes Nottingham a zítra ovládnu celou Anglii"
Neštítí se kdejaké levárny, jen aby mohl odstranit prince Jana a poté se nějak tiše zbavit i krále Richarda, aby pro něj cesta na trůn byla volná.
Dalo by se říct, že vymýšlení intrik proti vládci se stalo jeho koníčkem...či spíše posedlostí.
Těžko by někdo uvěřil, že za touhle maskou krutého tyrana, který pouští hrůzu kudy chodí, se ve skutečnosti skrývá jen malá bojácná krysa, která by nikdy z vlastní iniciativy nešla do první linie, nýbrž jen sedí ve své skrýši a tahá za provázky, čekajíc, kdy to pro ni přinese nějaký zisk.
Nicméně, i přes to je Nottinghamský šerif pro okolí velkou hrozbou. Jeho emoční impotentnost vůči druhým a absence svědomí mu dává absolutní volnost, co se páchání zla týče. Ani kapka citu, ani svědomí, jenž by v něm neúprosně hlodalo jako červ v jablce, v tom je šerifova síla.

Historie: Vše o šerifovi minulosti je obestřeno tajemstvím. Mezi lidmi kolují různé klepy, ale kterým z nich věřit? Údajně jeho matka je čarodějnice, co je však na tom pravdy, to neví se. Avšak, také je pravda, že ani o své rodině se nikdy nezmínil. Má sestru či bratra? Je ze spořádané rodiny či je snad šerif pouhým omylem mladistvé lásky? Studoval pilně či je snad negramotný? To asi ne, když má na starosti všechno to papírování...ale taky může gramotnost jen předstírat, že, mazaný je na to dost.

Nott. radovánky - Rozpis soubojů

30. srpna 2010 v 14:52 | Hood
Rozpis

Vymyšlené vedlejší postavy jsou Harrold, Rita, Wilhelm a John, jen tak pro informaci ;)

Will Scarlett

30. srpna 2010 v 14:33 | Hood |  Profily postav
Will

Jméno: Will Scarlett
Datum narození: 12.4.1167
Postavení: Psanec


Will je vcelku vysoký a štíhlý mladý muž. Tmavě hnědé krátké vlasy se mu často neposedně kroutí. Své zelené oči má neustále ostražité. Nos má celkem výrazný, možná v dětství zlomený. Jeho rty jsou celkem úzké a sem tam se zkroutí do přátelského úsměvu. Na tvářích má strniště a pod nosem si nechává narůst knírek.

Většinou nosí světle hnědou lněnou košili a přes ní vestu. Kolem krku mívá obmotaný světle zelený šátek. Dále spatříte na rukou hnědé nátepníky. Hnědé kalhoty nosívá trochu volnější, žádné uplé. Boty jsou úplně obyčejné, ale pohodlné. Samozřejmě mu na krku nechybí ještě zbojnická známka.

Jeho zbraní je sekera, kterou má povětšinou připevněnou na zádech, takže po ní může vždycky snadno sáhnout. Pro jistotu má u pasu zavěšenou a něco menší sekeru.

Will je docela obyčejný mladík. Je celkem přátelský, žádný bručoun. Je hodně zručný a šikovný co se týká manuálních prací. Na rozdíl od některých oplývá trpělivostí, což je někdy velká výhoda. Hlavně je to člověk, který v nouzi přítele rozhodně neopustí.

Will se narodil a vyrůstal v Locksley společně se svojí rodinou. Svou zručnost zdědil po otci, který ho i naučil jak správně pracovat se dřevem. Když Anglii začal ovládat šerif, Willova matka zemřela, nejedla, aby měli co jíst její synové. Will jednou se svým bratrem ukradli nějaké obilí a měli za to viset. Naštěstí se Robin vrátil včas zpět do Anglie, aby Willa a jeho mladšího bratra Luka zachránil před popravou. Ovšem kdyby Robin nestál za svými názory, Will by oprátce určitě neutekl. Po této události Willův otec a bratr odcestovali na jih Anglie k příbuzným a Will se přidal ke zbojníkům, tudíž se stal psancem.



Nottinghamské radovánky

23. srpna 2010 v 10:26 | Hood
Cč ;-)

Lestriel

17. srpna 2010 v 12:41 | Hood |  Profily postav

Jméno: Lestriel
Datum narození: 13. listopadu 1172
Postavení: Psanec


Vzhled: Lestri je na svůj věk velice vysoká a váhou tak, asi jako každý druhý v jejím věku. Tmavé hnědě vlasy neboli zmoklá sláma, jak je s oblibou nazývá, povětšinou drží svůj tvar. Nejsou ani rovné, ani zakroucené a dosahují někam pod lopatky. Nejčastěji ji uvidíte s rozpuštěnými loknami plnými listí spadajímíni jak podél zad, tak i do obličeje. Její zelenkavé oči dominují takřka celému obličeji. Pod nimi se skrývá nosík a narůžovělé rtíky. Její postava má typicky ženský vyvinutý tvar tzv. hrušky. Jediný šperk, nebo pokud to lze nazývat šperkem, který nosí, je zbojnická známka. Jediným zvláštním znamením je, když je zvědavá, napřímí se v zádech á la Surikata.
Záliby: Ráda zpívá, střílí z luku a dělá také věci jako každá ženská ruka, například pere košile, ale to není až tak záliba jako povinnost, ale Lestri to dělá s libostí a tak by se o tom dalo polemizovat jako o zálibě, ehm.. Mimo jiné sběr bylinek a milión dalších věcí na které si zrovna nevzpomene.. ^^
Životopis: Narodila se do slabších poměrů - obyčejným Belgičanům - bylinkářce a alchymistce na volné noze Kay a podkonímu Markovi. Žili v malé vesničce jménem Ostende, kde pomáhala otci s podkovami a matce se sběrem bylin. Lestriel se přátelila s sousedovými syny. Učit ji vyšívat bylo marné, jelikož s chlapci vyrůstala, přišel ji pod ruku luk a šíp. Po čase cviku, v tu dobu ji bylo patnáct let, nad chlapci vynikala. V tutéž dobu otcové dojednali, že se Lestriel vdá za nejstaršího sousedova syna Huberta. Oba protestovali. Ona kvůli předkusu a hroznému jménu, on - protože protestovala Lestri, tak nechtěl být pozadu. Lestriel vzala svému otci jednoho z koní a rozhodla se lodí "Saint Meer II." přeplout do Anglie do přímořského městečka Ramsgate. Tam odtud se na grošákovi vydala napříč panstvími a statky, kde hledala službu. Nikde ji ovšem nevzali. Jak se tak toulala, na každém kroku slyšela pověst o jakémsi Robinu Hoodovi. Byla pevně rozhodnutá jet na dvůr, kde to má pod taktovkou Nottinghamský šerif, aby se přidala k Robinovým zbojníkům (zbojnicím). Umí přeci výborně střílet z luku, no ne..? To se jí po po čase loudání mezi Locksley a přilehlým okolím podařilo. V táboře si našla mnoho dobrých, nerozlučných přátel, kterým se dá věřit. Stejně tak se najde několik osob, kteří by ji nejradši viděli viset na šibenici. Pět set liber za její nalezení je přece velká částka, zvláště pak v téhle době. Čas šel nejen s Lestriel, ale i s ostatními Nottinghamštími. Čím dál více času trávila s Charlesem, se kterým posléze pod vlivem dobrého vínka strávila noc. Nevzešlo z toho nic jiného, než děcko. Ano, 2. února 1193, na Hromnice, porodila dceru Sofii. Nyní si hraje na maminku a očekává, jak to vlastně bude dál..,

Změna je život :-)

16. srpna 2010 v 15:04 | Hood
... aneb design blogu prošel rekonstrukcí. Základy zůstaly, značná část ale zmizla a nahradila jí jiná. Ze záhlavka k nám shlíží hlavní tváře naší středověké Anglie - princ Jan, Hood, král Richard a nottinghamský šerif ;-) Snad se vám nový kabát bude líbit ;-) Na ten rozmazaný obrázek Locksley v záhlaví už se nedalo dívat xD

R&M

Archer

15. srpna 2010 v 20:49 | Hood |  Profily postav
Jméno: Archer
Datum narození: 21.3. 1167
Postavení: Psanec


Archer je trošku rozložitější postavy, je vysoký a urostlý - má široká ramena a ani svaly mu nechybí. Díky tomu působí tak trochu jako hromotluk. Má krátké hnědé vlasy, které se poměrně často trochu zvlní, především když je vlhko. Jeho účes nemá žádnou formu, spíš naopak - neposedné prameny vlasů mu většinou trčí do všech stran a tvoří tak dokonalý rozcuch. Jeho oči mají jasně zelenou barvu, ve které není patrný žádný odstín jiné barvy, nos je trošku větší, ale nemá daleko k pršáku. Na tváři má strniště, které je pod nosem a na bradě hustší, tedy i tmavší. Rty jsou nevýrazné, většinou nevinně se usmívající.

Pozornému pozorovateli neunikne, že je nápadně podobný Robinu Hoodovi. To bude asi tím, že jsou to bratři. Archer má sice ostřejší rysy a je mohutnější postavy, viditelná podoba tu ale je, obzvláště v obličeji. A když se mu někdo podívá do očí, bez váhání ho přiřadí k Robinovi. Nikdo jiný v hrabství nemá tak výrazně zelená kukadla.

Oblékáním zapadá mezi průměrné obyvatele nottinghamského hrabství - nemusí se oblékat do pytloviny, ale ani nenosí košile z těch nejdražších látek. Jeho oblek se skládá z obyčejné světlé haleny, přes kterou nosí koženou vestu. Na předloktích má připevněné kožené nátepníky, ten na levé ruce je poněkud opotřebovanější. Kalhoty a boty nosí takové, které jsou pohodlné, ale zároveň mu nebrání v rychlém a tichém pohybu. U pasu nosí zdobenou dýku, kterou dostal od Evanlyn a které si převelice váží. Doplňky tvoří jen kruhový přívěsek na krku, jemuž sousedí dřevěná zbojnická známka. Krom toho se na prsteníčku jeho levé ruky nachází zlatý snubní prstýnek, zdobený drobnými rytinami, který značí, že už Archer našel tu pravou.

Co se týká zbraní... Nejčastěji bojuje jednoručním mečem, který nosí připnutý u opasku. Nechybí mu ani znalosti boje s dvěma meči najednou či s dýkami. Krom toho ale umí skvěle střílet z luku - když má štěstí, vyrovná se i samotnému Robinu Hoodovi, ještě se ale má co doučovat. Nicméně není to žádný mistr bojových umění, nemá trénink a potřebné zkušenosti, aby se vyrovnal dobře cvičeným vojákům. V boji mu pak pomáhá především obratnost, odvaha a sebevědomí.

Archer je celkem kliďas, odvahy a síly má na rozdávání. Krom toho je ale pěkně vychytralý a často si dobírá ostatní. Nedává moc pozor na to, co říká a právě to ho nejednou přivedlo na šibenici. Není příliš čestný, ale přátele by nikdy nezradil. Jeho šarm dokáže lehce omámit většinu dívek. Často se chová nafoukaně a až příliš sebevědomě, je to tak trochu egoista, jako bratr. Je tvrdohlavý a sebevědomý a když ho něco naštve, řeší to většinou chlapsky - pěstmi. Pokud někdo urazí jeho milou, nezná se a je velmi těžké ho uklidnit. Může působit někdy dosti ztřeštěně, což ve skutečnosti je, má-li přebytek energie. Byl to tak trochu proutník, ovšem postupem času se docela zklidnil a odevzdal své temperamentní srdce jedné jediné ženě.

Jeho minulost je spíš zamotaná spleť událostí. Narodil se v Locksley jako utajené dítě Robinova otce Malcoma a jeho přítelkyně. Nikdo nevěděl o chlapci, který se jim narodil, jen oni dva. Rozhodli se ho dát pryč, protože by ztěžoval jejich už tak dost komplikovanou situaci. Jakmile Archer v utajení trošku vyrostl, předali ho do péče jednoho sedláka v Yorkském hrabství. Tam také vyrůstal a nejednou se zapletl do nejrůznějších patálií, krom toho měl ale klidné dětství. Netušil, že lidé, u kterých žije, nejsou jeho pravou rodinou. Doneslo se to k němu až když mu bylo osmnáct. Dozvěděl se, že jeho rodiče ale už oba zemřeli a zbyl jen bratr, který co nevidět odejde do Svaté země. Vydal se tedy za ním do Locksley, chtěl ho poznat ještě předtím, než se i on rozplyne. S Robinem se tedy poznal jen na krátkou chvíli a když Robin odešel bojovat po boku krále Richarda, Archer se vrátil zpět do Yorku. Tam pomáhal na polích. Když se ale po nějaké době dozvěděl, že se jeho bratr vrátil a skončil jako legenda jménem Robin Hood, rozhodl se ho vyhledat. To se mu kupodivu povedlo, a tak požádal Robina, aby ho přijal do své tlupy zbojníků. Jednak se chtěl dozvědět něco o své minulosti a to mohl udělat jedině tak, že by se držel v blízkosti Robina, a druhak chtěl konečně začít dělat něco smysluplného. Robin přijal, a tak začala Archerova zbojnická kariéra. Vzdal se celkem slušně zaopatřeného a klidného života ve prospěch lidu a stal se psancem. Jak plynul čas, Archer se sžíval se zbojníky a učil se novým dovednostem. Jednou se dokonce dostal do žaláře, to když si opět pustil pusu na špacír. Postupem času se skrze Robina seznámil s lady Evanlyn z Lancasteru. Zprvu jí považoval za obyčejnou šlechtičnu, ovšem čím častěji jí vídal, tím větší náklonost k ní cítil. A dospělo to tak daleko, že se cca po dvou letech vztahu tajně vzali, oddal je sám Robin.

Reformičička

15. srpna 2010 v 16:25 | Hood
Ano ano, podnikli jsme menší reformičku. Zrušili jsme Osobní pointy, poněvadž nemají smysl. Nám dvěma to akorát přidělává práci a je v tom šílený zmatek... Bez OP to bude úplně to samý. Mysleli jsme, když jsme OP zaváděli, že na konci vítěz ze Síně slávy získá právo vypravěčovat. To ale s Muchem budeme posuzovat podle toho, jak kdo hraje a jak často... A budeme to posuzovat vždycky na konci rpg roku, tzn. že většinou každý rpg rok přibyde jeden vypravěč ;-)

A druhý bod reformičky spočívá v založení nové nonrpg knihy s názvem VIP akcičky. Tam můžou bossové menších skupin (tzn. za psance Robin, za šlechtice šerif, za vojáky jejich kápo, atd.) plánovat "VIP" akce právě pro ty své podřízené. Zkrátka když šerif bude potřebovat svolat šlechtice a pořádat zasedání, kam smí jen šlechtici a nikdo jiný, napíše to do téhle knihy. Sám si určí datum a čas. To samé, pokud třeba budou potřebovat psanci poradu. Robin napíše datum a čas a hotovo, zadáno. Zkrátka je to kniha pro takové ty menší, neoficiální akce, které jsou zpravidla přístupné jen příslušníkům určité skupiny či vrstvy. Takže pokud si nechcete nechat tyhle menší akce ujít, kontrolujte knihu. A prosímvás, nedomlouvejte se tam na hře, na tom, kdo by mohl přijít a kdo ne... od toho je zase nonrpg pokec ;-) Doufám, že tohle šílené vysvětlování všici chápete x)

Much & Robin

Agnes Lisebeth de Channy

6. srpna 2010 v 12:42 | Hood |  Profily postav
Agnes

Jméno: Agnes Lisebeth de Channy
Datum narození: 15.11. 1166
Postavení: Šlechtična


Agnes je mladá dívka, středně velkého vzrůstu a přiměřenou postavou. Blonďaté tehce kudrnaté vlasy má ostříhané na krátko, podle poslední španělské módy. Většinou je nosí rozpuštěné, účesy si schovává do kostela či na mimořádné události. Její oči jsou jasně modré a většinou z nich čiší štěstí a radost ze života. Oblečení je také ovlivněno španělskou módou. Křiklavé barvy, nejčastěji červené, žluté či modré a velice odvážné, jsou nepostradatelnou součástí jejího šatníku.

Co se týče její povahy, Agnes nezapře své španělské předky, její zevnějšek byste sice nezařadili ke španělův, ovšem povahově se nedá zaměnit. Je milá, vstřícná a dá na první dojem. Pustíte-li se s ní do řeči je velké riziko, že nezastavíte její kolovrátek. Jednu chvíli mluví o tom a hned zase o tamtom. Málokdo by v ní hádal šlechtičnu, chová se jako obyčejná dívka, z obyčejných poměrů, nenávidí povýšenost nebo přetvářku.

Agnes se narodila ve Španělsku, což ji ovlivnilo od základu, její matka je ovšem také impulzivní, ovšem naprosto rozdílné povahy než její dcera. Snad proto se tyto dvě nemohly vystát, zde se žádná mateřská láska nekonala. Ovšem čím si nezískala matku, tím si obmotala okolo prstu strýčka Randolpha Sandmana. Nedávno, když jí matka chtěla provdat za nafoukané hrabátko, utekla sem do Anglie, právě za strýcem, který ji přijal jako svou dceru.




Detailnější popisy míst

6. srpna 2010 v 11:50 | Hood

Sherwoodský les


Sherwood je rozlehlý les, který jako by snad neměl konce. Je plný kopců, skalisek, mýtin a vyšlapaných pěšinek. Jeho východním cípem vede obchodní stezka zvaná Severní cesta, ta se kříží s méně významnou Západní cestou. Od obou cest vede nespočet vyšlapaných cestiček, ale jen jedna z nich směřuje k táboru zbojníků, který se nachází hluboko v lese mezi skalami a je pečlivě ukrytý před zraky nevítaných osob.

Slavnosti podzimní rovnodennosti

4. srpna 2010 v 17:40 | Hood
Velevážené obyvatelstvo nottinghamského hrabství!
Představení Kirkleeského opatství si vás tímto dovolují pozvat na slavnosti spojené s podzimní rovnodenností a v neposlední řadě také s končící sklizní. Až se tedy letní čas bude chýlit ke konci a ten podzimní bude netrpělivě podupávat za branou, sejdeme se na prostranství, které obklopuje Kirkleeské opatství. Všichni krajané i cizinci, kteří chovají pána Boha v úctě, jsou srdečně vítáni!



//NonRPG: Slavnosti se budou konat v sobotu 7.8. od 17:30. Sraz bude ve speciální knize svět, kterou najdete ZDE. Doufáme, že vás přijde co nejvíce, samozřejmě jsou vítáni i noví hráči ;-)

Allan A Dale

4. srpna 2010 v 17:32 | Hood
Allan

Jméno: Allan A Dale
Datum narození: 12.8. 1165
Postavení: Psanec


Allan je na svoji dobu vcelku vysoký, protože měří zhruba takových 182 cm. Můžeme ho považovat za hubeného člověka, protože je vytáhlý a pupek byste na něm jen těžko hledali. Lesní vlhkost způsobuje, že se jeho ořechově hnědé vlasy, rostoucí na levou stranu, mírně kroutí a vlní. Jeho šibalský pohled zdůrazňují dvě modré oči, kterými se dívá na tento nespravedlivý svět. Snad nejvýraznější v jeho obličeji je ale jeho nos. Sám dobře ví, že je možná až příliš veliký, než je přirozené. Pod nosem pak má široké, trochu popraskané a do růžova zbarvené rty. Mezi nosem a ústy si nechává růst krátce střižený knír. Taktéž na bradě má upravenou bradku. Pak už jen na spodní straně čelisti, kde končí obličej a začíná krk, mu rostou vousy až ke kotletám. Zbytek obličeje je ledabyle oholený.

Z dálky ho poznáte podle oblečení. Vždy nosí zažloutlou lněnou košili, na níž je sepnutá kratší kazajka bez rukávů, vyrobená z hnědé kůže. Přes to má ještě někdy přehozenou nedopnutou vestu z černé kůže.
Kalhoty má také z tmavě hnědé kůže, mírně upnuté, takže neplandají. Nohavice nosívá zastrčené ve vysokých kožených botech černé barvy.
Kazajka je dole opásaná páskem stejné barvy. Za tímto opaskem se pohupují jeho dvě zbraně, jimiž jsou dva krátké meče.
Na závěr snad poznamenat, že na rukou nosí kožené nátepníky, pod kterými má zastrčené rukávy košile, a na krku se mu pohupuje dřevená známka Robina Hooda.

Allan je velice zábavný společník, především svými sarkastickými a ironickými hláškami. Často vtipkuje na cizí účet, ale zpravidla to nikdy nemyslí nijak zle. To však nelze tvrdit, když upustí uzdu své drzosti. Dokáže se tak leckoho dotknout, urazit ho, nebo popudit. Na své kamarády ale bývá drzý jen málokdy. Žádné zásady, kterých by se držel a dodržoval, nemá. Bezohledně využívá každé příležitosti, která se namane. Vždy hledí na to, co z toho bude mít on a bez zadních dvířek, kterými by unikl, se do ničeho nepouští, alespoň většinou ne. Kromě toho je dosti výmluvný. Jeho charisma mu k tomu jen pomáhá. Je prolhaný a v podvodech zběhlý. Dokáže se lehko vžít do svého převleku a bezchybně ho zahrát. Jeho sobectví ale způsobuje, že se dá lehko ovládat penězi, nebo odměnou. Allan má určité hodnoty, ale lesk peněz se mu líbí, a jelikož nikdy nic neměl, může se z něj i proti jeho vůli stát Jidáš. Aby jste si ale nemysleli, že je Allan nějaký zlotřilý příživník, jeho přesvědčení není nikterak zlé. Ano, může sejít na zcestí, protože nemá tolik silnou vůli, ale vnitru je stále dobrý člověk, který si své chyby uvědomuje, chce je napravit, ale kolikrát je už příliš pozdě. Kolikrát se mu jeho zadní vrátka zavřou. Allan dokáže být ten nejsprávnější muž, jen potřebuje dobré vedení a dobrý vliv.

Narodil se v Nettlestonu, ale jeho rodina byla příliš chudá na to, aby platila daně. Byli tedy vystěhováni a stali se z nich bezdomovci. Jeho matka na ulici zemřela, když byl ještě malý, tudíž si ji sotva pamatuje. Otce pak v pozdější době chytili a pověsili za krádeže proti státu a lidu Nottinghamu. Zůstal na ulici sám se svým mladším bratrem Tomem. Dlouho se živili kapsářstvím a podvody. Nakonec se z nich stali muži a usmyslili si, že vypadnou z této díry. A to také udělali. Ukradli koně a odjeli pryč z hrabství. Živili se okrádáním pocestných do té doby, dokud se Allan jednoho dne neprobudil a všechno nebylo pryč, i s jeho bratrem. Okradl ho i oblečení a všechno. Od té doby chová Allan ke svému bratrovi mírnou nenávist a zlobu. Po tomto incidentu však bratra už nikdy neviděl. Bez peněz i bez koně, vydal se zpátky do Nottinghamu, kde opět podváděl a okrádal lidi, jak bohaté, tak i chudé. Takto to bylo tak dlouho, dokud neskončil za své krádeže na šibenici, kde mu od provazu pomohl Robin a zachránil mu tak život. Vděčil mu svým životem, a tak se tedy dal cestou psance Robina Hooda, který bohatým bere a chudým dává.



Patrick Dancray

4. srpna 2010 v 17:27 | Hood |  Profily postav
Jméno: Patrick Dancray zvaný "Cizinec"
Postavení: Rytíř a bývalý voják
Narození: 23. 5. 1159


Vzhled: Je to 185 cm vysoký urostlý muž "třicátník". Už podle jeho snědší barvy kůže poznáte, že měl za předky Španěle. Vlasy má uhlově černé a jeho drsný výraz podtrhuje ještě černé obočí pod nímž jsou skryty tmavě hnědé oči. Tvář má povětšinou oholenou, zřídkakdy si nechá narůst strniště. Když se podíváte na jeho ruce, poznáte, že tento muž má pevný stisk a na hřbetě ruky má mnoho jizev po různých zranění mečů protivníků. Byly to však zranění ryze povrchová a tak mu nedělá potíže s tím žít.

Ohoz: Většinou má na sobě kroužkovou košili, pod kterou má ještě nějakou bílou obyčejnou halenu. Nosí hnědé kalhoty a boty má vysoké z černé kůže a na nich ostruhy, které se hlasitě ozývají při každém jeho kroku. Přes tohle všechno má prostřižený přehoz barvy tmavě hnědé zvaný varkoč. Nemá na něm žádný erb ani znak svého pána, což poukazuje na to, že nepracuje pro někoho určitého. Když jde Cizinec do hospody nebo někam do vesnice a nechce na sebe upoutat nějakou, ať už malou nebo velkou, pozornost, vezme si na sebe úplně normální oblečení typické pro muže, který je finančně zajištěn. Po každé má u sebe nějakou svoji zbraň, nejčastěji je to jednoruční meč.
Jeho kůň je urostlý a je to tmavý hnědák s bílou lysinou na hlavě. Sedlo je těžší a to nejen proto, že nese Cizincovi zbraně. Mimo jednoručního meče je tu také těžší obouruční meč a ještě nějaké menší zbraně jako dýka a kudla na zvěř. Na sedle má kožešinu vlka.

Povaha: Neřiďte se podle toho, jak vypadá. Zdání někdy klame. Vypadá jako drsňák, chce si ponechat i takovou masku, ale v duši je to zlomený muž, kterému utekly všechny sny. Přece jenom je to rytíř a má svou čest, toleranci, mrazivou trpělivost a pokud možno, v rámci možností dobré chování. Není nijak moc zbožný, párkrát si zajde do kostela. Přesto vidí Boha jako svého průvodce jeho těžkým životem a někdy díky němu se rozhodne tak, jak mu určuje srdce, ne povinnost. Od nikoho jiného už není tak snadno ovlivnitelný. Moc se nesměje, ale suchý a ironický humor mu vůbec nechybí. Někdy je rád ve společnosti a někdy je zase rád sám, podle toho, čí společnost to je. Odpovídá upřímně na všechny otázky, ale když se to týká jeho tajemství, tak mlčí jako hrob a mlží a mlží. Vcelku dobrý chlapík, ale jak pro koho.

Minulost: Narodil se 23. 5. roku 1159 v rodině Dancrayů známých svým obchodem se zbraněmi na západě Anglie. Patrick byl jedináček, ale nevlastních sourozenců měl ještě dostatek. Otec ho nutil do toho, aby se naučil dobře bojovat. A Dancray tak učinil a našel se v něm velký talent, který ho ani doteď neopustil. Ve dvaceti letech se oženil s vesnickou dívkou Annou a měli spolu synáčka. Patrick byl velmi šťastný, ale také mladý a hloupý. Vsadil se se svými nevlastními bratry v určité sázce, když byl v dobré náladě, a prohrál, protože ho podrazili. Musel tak učinit, to co mu nařídili "bratři" a stal se vojákem, zatím na nepříliš vysokém postavení. S provinilým svědomím, že nechává svou rodinu samotnou, se prodíral díky svým schopnostem v boji krůček po krůčku výš. Když mu bylo 26, odjel jako průměrný voják s praxí, do Svaté země bojovat za Anglii. Snažil se bojovat, jako nejlépe uměl a prolít krev co nejvíce nepřátel. Jeho odhodlání a nelitování mrtvých zaujalo vojáky stejného postavení a dobyl si úctu i samotného kapitána oddílu, ve kterém bojoval. V nepřátelských liniích se mu začalo přezdívat "Cizinec" a tuto přezdívku si ponechal až dodnes. Ale on sám spíše nechtěl na sebe upozorňovat, ale toto přání nebylo vyslyšeno a po odchodu hraběte z Huntingdonu z královy osobní gardy si Dancraye povolal sám král a dosadil ho na prázdné místo. Už v první bitvě se osvědčil a za podpory svých přátel byl pasován na rytíře. Ale on o tuto slávu sám nestál a chtěl spíše domů, zabíjení ho omrzelo. Hned nato byl ale obviněn za zradu kvůli své vlastní hlouposti, o které nemluví, ale protože měl takové velké postavení, tak ho vlastně jen poslali domů do Anglie s tím, že už nebude nikdy ve vojsku krále. Spolupachatel této zrady však nebyl ušetřen. Dancray se vrátil domů a poznal, že jeho žena si našla nového muže a syn ho zavrhuje kvůli jeho zradě ve vojsku. Takže teď putuje po Anglii a hledá nějakou práci. Značka: Jakoukoliv.

Autorská práva - je zakázáno cokoliv z tohoto blogu kopírovat bez svolení adminů.