Yann Houndog

2. října 2010 v 10:04 | R&M |  Profily postav

Jméno: Pryvyd, Jäger,Smerť po jeho zmizení z hrabství má opravdu spoustu jmen, jeho pravé jsou ale sir Yann Houndog z Acklamu, zkráceně Yann

Datum narození: 8. dubna 1166
Datum prozření: Někdy v Listopadu roku 1192

Postavení: Vůdce družiny lovců zbojníků (Vyšší šlechtic a vůdce posádky v hrabství sloužící šerifovi, bývalý představený a mistr řádu rytířů z Nottinghamshiru)

Podoba: Je to vysoký pohledný muž, s výškou něco přes metr devadesát, což je na jeho dobu hodně velká výška. Tvář má dobře propracovanou a na hlavě mu raší blonďaté krátké vlasy. Na čelistech mu zase roste strniště. Na tváři má mnoho jizev, chybí mu tři přední zuby, které odhalují mezeru mezi špičáky, chybí mu levý ušní lalůček a jeden prst na pravé ruce konkrétně ukazováček, na těle, které je jako z ocele a na celém těle, které je pokryto snědou kůží hrají svaly a jizvy, které jsou doslova na sobě. Největší jsou sečná rána na zádech, která se táhne od lopatky k bedernímu svalstvu, pak široká kruhová jizva po bodné ráně, která vede na hrudi pod pravým prsem a vyčnívá pod pravou lopatkou, dva dlouhé šrámy na paži a jizva, která přetíná lýtkový sval. Sem tam je prošedivělý, jeho oči získaly divoký vzhled a neznají žádnou lítost, zorničky mírně připomínají oko dravce ale je to jen optický klam způsobený ostře řezanými rysy a kruhy pod očima. Na svém vysokém a mohutném těle toho nosí mnoho, úplně vespod má starou lněnou tuniku, obohacenou o konopné spodky, sahající ke kolenům, na šlapkách má obvazy, které nohy chrání před těžkými túrami a na nich sedí vysoké šněrovací boty s okovanými špicemi a podrážkami, sahající až pod kolena, místy lze na nich spatřit drobné oděrky a jizvičky z bojů. Kalhoty má černé, obyčejné pod nimi někdy nějakou lehčí zbroj, sestávající z chráničů kolen a lýtek, na horní polovině těla pak místo tuniky nosí kvalitní a lehkou ukrajinskou prošívanici přímo od Kyjevského mistra a na sobě destičkovou zbroj z ocelových plíšků, která je lehká a pevná zároveň, ta pochází ze severu z území tehdy ještě knížete Přemysla Otakara, přes to všechno má pak dlouhý černý plášť, který celé jeho tělo kryje a nedává tak vůbec žádnou šanci poznat co má na sobě, na rukách nemá rukavice, ale kvalitní kožené řemenice, přetažené přes prsty aby mu neklouzaly meče, na hlavě má pak černou kapuci, z dlouhého pláště, sepnutého kostěnou sponou pod krkem, má tvar vlčí lebky do tváře mu tak neuvidíte maximálně lhostejně vyzývavý úsměv, u pasu se mu kromě dvou měšců s bůhví čím houpou dva meče každý z jedné strany, jsou to dva meče z té nejlepší kyjevské oceli. Jeden z nich, ten kratší na pravé straně je kvalitní tesák s dlouhou rukojetí s protaženou hlavicí a chráničem ruky, který ale nepřesahuje jeden metr. Druhý je varjažský starý meč, který přesahuje délky jednoho metru a s nataženou rukou hravě dosáhne do výšky jedoucího jezdce metr vzdáleného od stojícího muže, je tepaný na zakázku. U pasu mu pak obvykle visí ještě delší langsax, pro případ že by byl odzbrojen, všechny tři meče jsou uloženy v obyčejných pochvách a ukryty pod dlouhým pláštěm, co je ale nejpikantnější je dlouhý obouruční meč, který má přepásaný přes hruď a visí mu tak za kapucí na zádech, je dlouhý a robustní s velice těžkou hlavicí a pochází z Itálie, všech těchto zbraní si Yann velice cení a umí s nimi perfektně zacházet. Kůň je obyčejný polský, protože jeho původního těžkého někdo ukradl a i když je vesměs obyčejný je velice rychlý a hbitý, vytrénovány k pronásledování osob a zvěře v podrostu lesů a skal. Je hnědé barvy a ryšavé hřívy a nic jej nekryje, na nohou a plecích má spoustu oděrek a jizviček, napovídající na kruté boje, je ale ve velice dobré kondici. Na zádech mu kromě jednoduchého sedla bez hrušky sedí tři nízké vaky s různým obsahem a za ním se šklebí tři lidské lebky, ty ale nosí pro výstrahu a jsou to ve skutečnosti trofeje z boje a jsou pro něj a jeho družinu poznávacím znamením.

Povaha: Je to energický muž plný odhodlání, odvahy, síly a krutosti, ale i když se to nezdá, nachází se pod drsnou se, ale po prohře s Robinem Hoodem nachází jen roztavené jádro bažící po pomstě, schopné jít přes mrtvoly. Všechny jeho etické a podobné věci jsou ty tam a je to úplně jiný muž. Yann je teď bez slitování, lítosti, netrpí žádnou důvěrou, i když v hloubce jeho prohnilé duše ještě třímá místo, které v dáli miluje a čeká na jeho lásku hraběnku Dupont, nedává to ale navenek vůbec znát.

Dovednosti: Jeho tělo je dobře osvalené a vypracované, ale není moc plné jizev, protože se uměl vyhýbat kontaktům, bojuje s obouručním mečem a kopím, a to mu přidává na síle, k čemu mu pomáhají již tak má široká ramena. Nohy jsou rychlé a zvyklé aby běhaly v těžké zbroji, kterou již nemá v oblibě. Vždy si vyčká, než nepřítel udělá první krok a až pak zahajuje souboj. Na čest zhluboka kašle a za ty dva roky, které projezdil s družinou po Evropě za mořem a vybil nespočet té lesní chamradě se naučil bojovat s dvěma meči najednou, mečem házet a být hbitý i při boji. Je díky svým zkušenostem skoro neporazitelný, a pokud má člověk luk, využije koně, aby se k němu rychle dostal a rozsekal jej na padrť. V boji používá ze začátku své dva meče, přičemž si dokáže v zápalu boje delším varjažským klestit cestu mezi zbrojí a druhým udělovat smrtelné rány, které nelze vyblokovat. Obouruční meč má jen pro lidi, kteří se dokáží bránit lépe, a používá jej spíše v sedle pro jeho velikost, když ale nemá jiné východisko, levá ruka hbitě vytáhne věrný sax a hodí jej proti nepříteli se stoprocentní přesností. Když už se stane, že je odzbrojen zcela úplně, nebo bojuje jen tak na ruce rozdává tvrdé a pádné rány a ve rvačkách se je občas neporazitelný. Jeho nevýhodou je ale jeho na dobu otřesná velikost a tak může být těžkopádný. Vyzná se v boji i politice a je na svou dobu vzdělaný. Umí číst, psát, počítat, mluví plynně latinsky, a i když je muž bojového typu a vypadá, jako hora svalů s horkou hlavou dokáže i nebezpečně dobře přemýšlet. Díky rozsáhlým zraněním, která utržil při boji s Robinem a jeho bandou má znecitlivělá nervová zakončení a tak skoro necítí bolest. Je to pro něj výhoda v nevýhodě.

Cíle: Po tom co jej Hood porazil, touží po jediném. Pomstít se a nastolit v tom zkorumpovaném hrabství řád. Nebojí se zabíjet vypalovat a z výší moci už strach taky nemá, kašle na ní, stejně by mu nepomohla ani do hrobu.

Historie: Narodil se v jedné zapadlé vesničce zvané Acklam, kterou zpravoval jako věno chudý šlechtic, staral se o vesnici a ta skvétala, jenže brzo začal stárnout a hledal následovníka. Zplodil tedy svého syna Yanna, který však nesplnil jeho očekávání. Byl totiž jeho přesný opak. Jak rostl, sílil a otec v něm začal vyciťovat konkurenci, zdaleka nebyl ten, koho si přál, a nakonec mu přerostl přes hlavu. Rychle se pak zmocnil panství a svého otce vykázal. Byl velice tvrdý a neoblíbený ale uchoval si respekt svých poddaných. Zanedlouho však odcestoval do svaté země ostatně jako skoro všichni lidé, tam částečné ukojil svoji touhu po boji, ale musel se vrátit, protože byl převelen, tohle neměl rád, ale měl tu výhodu, že panství vyměnil za jedno v Notthinghamském hrabství. Za pomocí svých zkušeností, přebudoval hradní posádku a naverboval si do sídla ty nejlepší vojáky, které zušlechťuje a tak nadobro vyhlásil válku Robinovi a jeho kumpánům, stala se zněj naprosto zlá a krutá osoba, které se lidé bojí. Začal vybírat daně, bičovat poddané uvalovat sankce a prohřešky velice tvrdě trestal, pak ale přišel zvrat kdy Yann utrpěl v boji zranění, nějaká spřízněná duše ho ale zachránila, ve skutečnosti to byla Angelica, která ho za pomoci svého věrného koně Ezeho odvezla a nyní se úspěšně zotavuje a čeká na chvíli, kdy bude znovu pozvednout meč a zkřížit zbraně s tou ohavnou chátrou, kterou nazývá Robina, který ve skutečnosti bojuje za dobrou věc. Poslední dobou, ale začíná Yann podezřívat ostatní šlechtice od lady Evanlyn až po pouhopouhou vesničanku Beatrice, navíc jej i ten pitomý šerif začíná štvát. Pomalu všemu přestává věřit, protože kdyby byli lidé, co k čemu už by Sherwoodský les srovnali se zemí, proto má v plánu vybudovat řád Nothingammských rytířů a s povolením církve a krále Lvího srdce zatočit jednou pro vždy s Robinem. Nakonec, ale jeho posel zamířil k princi Janovi, který byl jeho nápadem nadšen a dal mu povelí. Proto i se svými spojenci založil řád rytířů z Notthingamshiru a odstartoval dějiny Sherwoodu na, které Robin a lidé v hrabství nezapomenou! Bohužel se věci nevyvíjejí tak jak by si člověk přál a tak mu vše vyšlo jen z části, spolu s řádem rytířů Robina skoro dopadl, pak ale nastal zvrat, když se mu po vypálení Locksley podařilo zjistit polohu táboru a v touze po pomstě nerozvážně vtrhl na území, kde by jeho posádku porazili i balíci z vesnice, byl poražen a v poslední vzpomínce, kterou si jeho mozek zapamatoval, viděl tvář toho skunka. Pak zemřel a řád se tak rozpadl, tedy alespoň si to myslel, než se probudil někde v lesích poblíž Belgie, bolela jej hlava a sotva se hýbal, jeho oči neviděly nic, než prozřel. Před ním stal starší muž snad dokonce čtyřicátník a ten jej ošetřil. Byl překvapen, protože si myslel, že je to svatý Petr před branou v nebi, ale bylo by to naivní. Ten člověk se jmenoval Jack, nebo taky černovous a když jej Robinovi muži v lese vyhodili někde k příkopu, našel jej a ošetřil, byl to zkušený voják a felčar a s pomocí s Yannovým houževnatým tělem jej dokázal vylízat z hranice smrti, kdyby jej tam nechal, bylo by po něm a jak se Yann dozvěděl, převezl ho z Anglie sem, tam nebylo bezpečno. Trvaly mu dva měsíce než se zotavil a stále byl ještě mimo formu ale s tréninkem a každodenní pílí se brzo vzpamatoval. Ten člověk měl totiž s Yannem své plány a jak později zjistil, sbíral podobné trosky už dlouho, někde za Belgií se totiž k nim přidala skupinka dvanácti lidí, stejných jako Yann se ctí v zadku a se svaly na pravých místech. Toužili po jednom po pomstě. Všichni do jednoho to byli šlechtici či zbohatlíci z různých koutů země, kterým jiná šlechta, zbojníci či vrazi zničili život a Yann se k nim přidal, jen během prvního roku zbavili celou Belgii, Lucembursko, Nizozemsko, Flandry a západ Německa od všech podivných individuí, počet jejich obětí se vyšplhal na dvě stovky osob, a jednali tak jak chtěli, neměli žádné slitování a pomsta jim při tom byla dobrým motorem, brzy si vysloužili všelijaké přezdívky od nočních hlídek, přes zabijáky, čmuchače a až po přízrak z temnot. Lidé se k nim stavěli všelijak, ale když přišli do hostince, stačil pohled na hlavy zběhů a zbojníků aby výčepní obsloužil nové hosty. Neměli se špatně a žili kočovným životem, za druhý rok vyčistili Porúří a Porýní, dostali se přes Rakousko až do Uher a Kyjevského knížectví, všude konali to co chtěli, pomstu a dobro, bylo jim jedno za jakým účelem lidé zbojničí, kdo jsou a co chtějí, v jejich očích to byli jenom prachobyčejní špinavci, kteří neuniknou jejich mečům, když se dostali dále na východ jejich skupina se rozrostla na čtyříctku mužů a blížila se krkolomně ke stovce a když se dostali na hranici Kyjevu bylo jich sto, všichni lidé ať už sedláci, nebo bohatí měšťané se k nim přidali, boje a vzájemné zápasy a tréninky v nich zocelili každičký sval a morálka byla obzvláště výtečná. Pak ale starý Jack zavelel k rozchodu a zavedl tak skupinu Vlčí lebka, každý šlechtic, byl rozřazen po Evropě a okolí a dostal k sobě posádku nejlepších mužů, Jack se odebral do Francie, jiní do Neměckého království, jiní zůstali na východě, aby hlídali osady před nájezdy zbojníků a Yann se dostal zpět do Anglie. Spolu s dvanáctkou oddaných se vrací na svoji tvrz a po dvou letech chce v rukou znovu třímat hlavu zbojníka. Robina Hooda.


Soupiska zranění:

Přetnuté lýtko
Otřes mozku
Silný otřes mozku
Vybité zuby
Uříznutý prst
Chybějící ušní lalůček
Zlomený nos
Zlomený nadočnicový oblouk

Zlomené zápěstí
Přetnutý krejčovský sval
Bodná rána na hrudi
Zlomená žebra (vícekrát)
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Autorská práva - je zakázáno cokoliv z tohoto blogu kopírovat bez svolení adminů.